Zbabělé léto
Mám za sebou pět týdnů, kdy se moje kilometráž vždy přehoupla přes 70 kilometrů, naposledy to bylo přesně 76 km. Když jsem si na jaře říkal, jestli má smysl se letos pokoušet o maraton, určil jsem si tohle jako svého druhu zátěžový test. Pokud ho tělo před létem zvládne, mohlo by čistě teoreticky zvládnout i přípravu na maraton.
Je tedy čas pokorně a opatrně vykročit. Začnu na 65 km.
V hlavě i částečně na papíře (vlastně v Excelu) jsem si načrtnul, jak by to celé mohlo vypadat. Budu se držet zásad plánu, podle něhož jsem se připravoval v letech 2005 a 2006 a který mě bez zranění proovedl celou sezonou.
Vůbec můj trénink je teď dost retro. Dělám pouze věci, které se mi v minulosti osvědčily. Žádné experimenty. Běhám dokonce i ve stejných ponožkách. Tedy ne v těch starých fuseklích, ale ve stejném modelu.
Jen jednu věc si proti rokům 2005 a 2006 upravím. Kilometráž. Směrem dolů. Asi o čtvrtinu. Půjdu na to dost zbabělou strategií. Většinou bych se chtěl pohybovat v rozmezí 70-80 km týdně, tentokrát žádná trojciferná dobrodružství.
Budu navíc běhat jen pětkrát týdně místo předchozích šesti dnů. Tak, abych nikdy neměl víc než tři tréninky v řadě – ideálně volné pondělky a pátky. Na tom budu lpět, i kdybych se cítil kdovíjak skvěle. Pokud náhodou získám dojem, že se příliš šetřím, raději si budu hrát s tempem dlouhých běhů, aby aspoň vzdáleně připomínaly to, čemu se v odborné literatuře říká HQ long runs. Ostatně už delší dobu jsem přesvědčen, že svižně odběhnutých 25 km je cennějších než doklopýtaných 32 km.
Rovněž vynechám měsíc, kdy jsem se ve dvou nejlepších sezonách věnoval opakovanému vybíhání dlouhých kopců. Byl to můj oblíbený trénink, i když těžký - celkem za čtyři týdny 40 x 800 m do kopce (tedy 32 km...) tempem závodu na 3-5 km. Nakopl mě ke skvělým časům a dodal sílu. Jenže letos achillovce ještě tolik nevěřím. Safety first.
Vím, že to není cesta, která mě dovede na dohled osobním rekordům. Ostatně po zimě, jež slovy čísel vypadala: prosinec – 0 km, leden – 25 km, únor – 99 km, by očekávání něčeho takového byla dost velká iluze. A chybět mi bude i zhruba 100 km, o něž si každý měsíc snížím proti dřívějšku objem.
Ale je to cesta, která by mě mohla dovést na start. A to je pro mě letos absolutně nejdůležitější.
