Sezona začíná za deset dnů. Snad. Možná. Doufám

Dnes jsem absolvoval poslední aplikaci rázové vlny do levé achillovky. Pátou během měsíce. Pěkně odshora dolů, včetně úponů. Podle nějakých výzkumů je úspěšnost léčby 90 procent. Nevím, snad ano. 

Léčba rázovou vlnou je pro pacienta celkem pohodlná a nenáročná. Až na to, že ji neproplácejí zdravotní pojišťovny. Jedna aplikace trvá asi pět minut. Zvuk to vydává zhruba jako zubní vrtačka 80. let a cítit je to asi tak, jako by na achillovku někdo ťukal kladívkem. Den dva pak noha lehce brní. Co se děje potom, to netuším. Snad se to hojí.

Teď bych měl podle fyzioterapeutky ještě dodržet desetidenní klid a pak teprve začít pomalu zatěžovat. Deset dnů klidu - mám dojem, že v pojetí doktorů to znamená týdenní klid, protože vědí, že nikdo z pacientů nevydrží s trpělivostí tak dlouho. Ale já ano. A v klidu. I když do Prahy přišla naštěstí obleva a brzy zmizí sníh a především led i z Kunraťáku, nemám moc důvodů a tužeb okamžitě vyběhnout.

Takže za deset dnů. Naposledy jsem běhal na samotném konci listopadu, pak ani krok. Tedy s výjimkou nějakého toho dobíhání tramvaje. Celková pauza bude (minimálně) osm týdnů. Největší, jakou jsem za posledních sedm let zažil.

A aniž bych se chtěl nořit do cynických vod: badmintonista Petr Koukal musel po chemoterapii odpočívat měsíc, než se zase vrátil ke sportu. Tak snad nějaký zánět mě nebude otravovat o moc déle.

About