Nov 29
Skalpel, prosím?
Začnu kvízovou otázkou: co mají společného Kenenisa Bekele, Usain Bolt, David Beckham a moje maličkost? Správně, letošní sezona ve všech případech stála za prd kvůli potížím s achillovkou.Jak jsem zde již mnohokráte popsal, trápím se s tím s různou intenzitou od dubna. Nejdřív jsem levé achillovce dopřál dva týdny volna, pak celý měsíc a zase jsem se zkoušel k běhání vrátit. Pomalu, opatrně a snad i s rozumem.Některé dny jsem ji skoro necítil, jindy o trochu víc, ale stále šlo o obtíže ve snesitelných mezích. A občas se ozvala s pořádnou naléhavostí. O víkendu zase. Asi tomu nepomohl běh na sněhu a tvořícím se ledu. Bolelo to i v klidu a také při výponu na špičky, což v posledních měsících nedělalo neplechu nikdy.Zašel jsem konečně k doktoru. Ostatně, proč jsem to neudělal už třeba v létě?! Už si přesně nepamatuji slova, co říkal, ale v podstatě jde o to, že mám na achillovce masivní zduření a že se to možná bude muset vyčistit chirurgickou cestou.Upřímně řečeno, nejsem si tím úplně jistý. Tady asi je moje hranice, kdy je běhání třeba přestat brát vážně. Nechat si kuchat nohu, která mě při běžném životě nijak nebolí a neomezuje - do toho se mi příliš nechce. Na druhé straně pokud by mě to zbavilo obtíží jednou provždy (nebo aspoň na nějakou výrazně dlouhou dobu), vůbec bych se nezlobil.Za dva týdny jdu ještě k jednomu ortopedovi, který dělá i obtíže sportovců z přetížení. Poslechnu si jeho názor a pak se rozhodnu.Každopádně plány s jarním maratonem jsou pryč. A kdo ví, jestli ne s maratonem jako takovým. Aspoň si v zimě pořádně zavesluji. Byl bych dost nerad, kdyby mi v době hrozící běžecké nečinnosti zase vyletěla váha do nepříjemných výšin a fyzička spadla proklatě nízko.
Filed under //
Ostatní
